Nemoci

Existuje celá řada lehčích i závažnějších až smrtelných onemocnění.

Králík nebývá moc často nemocný, pokud králíček není ve své kůži, nebaští a sedí smutný v rohu je to známka toho, že mu není dobře.

Je jen na vás jak znáte svého králíčka a jak rychle budete reagovat a bojovat se svým pudem, jestli je to natolik vážné abyste navštívili veterináře. Králíček je malé stvoření, kde sebemenší změna může být závažného charakteru a proto se většinou vyplatí na nic moc dlouho nečekat. Kolikrát veterinář pomůže králíčkovi banálním včasným podáním léku a vy pak máte doma zase veselého a skotačivého ušáka. Při dlouhém rozhodování zda navštívit veterináře, může být někdy až skoro pozdě, a tady můžete v závěru při zhoršeném zdravotním stavu zaplatit na konci daleko větší sumu, než kdyby jste bývali navštívili veterináře včas. Je to dneska bohužel v módě, pořídit si bezbrané zvíře, které je s pomocí odkázáno jen na své majitele. A pak se kroutit, že přece nebudete chodit s nějakým králíkem k veterináři, že jsou to vyhozené peníze. Takovým lidem nenáleží právo vlastnit zvíře !!! Tady si musí každý sáhnout na své svědomí.

Přehled nejčastějších onemocnění

Kokcidióza je jedna z nejobávanějších smrtelných onemocnění, neexistuje  preventivní očkování. Kokcidie je bakterie a má ji i zdravý králík v minimálním množství. Každý králík má určité procento kokcidií v sobě, hlavně malá králíčata, záleží na péči - čistotě a krmení a stresu, jestli propukne nebo ne. Je to vlastně o množství kokcidií, navyšujících se buď od matky, která již má zvýšený podíl kokcidií v sobě nebo špatnou zoohygienou v chovu nebo nevhodnou stravou nebo špatnou socializací králíčka, kde každý prožívaný stres navyšuje procento kokcidií. Procento kokcidií  by se dalo dělit na 4 stupně. Zdravý králík bude mít stupeň 1, stupeň 3 je alarmující potřebný okamžité léčení, aniž by jste zatím na králíkovi cokoliv pozorovali, stupeň 4 je již životu nebezpečné vysoké procento kokcidií v těle králíčka. Větší množství se nachází u králíčat v době odstavu a po něm. Proto je vhodné před odstavem okyselit králíčkovi střeva vhodným preparátem a tudíž snížit procento kokcidií na minimum. Prvními příznaky kokcidiozy jsou občasný průjem a hubnutí, později přestane králíček jíst a je apatický a smutný, poslední fází je bolavé nafouklé bříško a zježená srst, v této fázy již většinou není pomoci. Většina chovatelů zakrslých beránků přeléčí preventivně malé králíčky na kokcidiozu nejčastěji sulfadimidinem, což je silný lék a celkově oslabuje odolnost organismu malého králíčete. Sníží se tím počet kokcidií, ale rozhodně to neznamená, že u králíčka nemůže nemoc později propuknout. Jak již bylo výše zmíněno, záleží na hygieně, krmení a množství prožitého stresu. Naši chovní beránci jsou pravidelně přeléčováni přírodními preparáty, což případně sníží kokcidie na minimum a sníží možnost výskytu.Jsme proti chemii, králíčata nepřeléčujeme silnými léky, je to jako by jste si brali silná antibiotika proti zápalu plic. Našim králíčatům  prevntivně podáváme do vody týden před odstavem přírodní preparát, aby se snížilo množství kokcidií a minimalizovala možnost propuknutí. Kokcidie se hůře  rozmnožuje v kyselém pH žaludku, jablka jsou kyselá, možno přidávat do vody Acidomid pro králíky, který dělá pH kyselejší, ale u velkého procenta kokcidií tato lehká prevence nepomůže, to je pak již potřeba veterinární lék např. sulfamidin, aby zneškodnil velké přemnožení kokcidií. 

Mor a Myxomatóza jsou smrtelná onemocnění, které přenáší bodavý hmyz, hlavně komáři. I tady je důležitá čistota a hygiena. Nejlepší prevencí je očkování každý půl rok. Králíčka necháme naočkovat nejdříve ve 3. měsíci života, aby již byl na vakcinu dostatečně silný, protože očkovací dávka není rozdělena na větší jedince a menší mláďata. Nebo očkování můžeme nechat na březen, brzy zjara, kdy se začíná probouzet příroda. Králíček na očkování musí být 100% zdravý, nesmí mít mazlavé bobky, výtok z očí a z nosu, nesmí být hubený. Vyhneme se očkování v parných dnech. Bezprostředně po očkování a pár dní po něm dbáme na zvýšené pohodlí králíčka, aby nám neprofoukl, neležel na sudeném, pozor na vlhko a průvan, vyhýbáme se stresovým situacím a  zatěžování králíčka nadměrným pohybem. Naočkovaného kráíčka nebereme minimálně 14 dní ven !!!

Průjem vzniká hlavně stravovací chybou, pokud jsou bobky mazlavé až tekuté, necháme králíčka jen o senu, sušených bylinkách a vodě, podat můžeme kolečko banánu a svatojánský chléb, heřmánkový čaj, případně smektu, které působí proti průjmu. Nevymizí-li během 1 - 2 dní, raději navštívíme veterináře, jelikož tady už může průjem značit počátek nějakého závažnějšího onemocnění. Déle trvající průjem může králíčka i zabít, jelikož dochazí k velké dehydrataci organismu.

Zácpa může vznikat např. nedostatkem pohybu. Podáme větší množství ovoce a zeleniny mimo banánu a králíčka nutíme k pohybu. Problém by neměl trvat déle než jeden den.

Nadmutí je způsobené nevhodně podanou stravou. Nikdy nedáváme nezcela tvrdé pečivo. Nikdy nedáváme kapustu. Nikdy nedáváme mokrou trávu. Nedoporučuji ani zelí a salát, nebo velice malé množství jednou za čas. Důležité je dávkování zeleniny, ovoce a trávy. Malý králíček nezvládne zbaštit to co dospělý jedinec, anebo zvládne za cenu jeho života. Vždy platí míň je víc, dáváme malé dávky a častěji než všechno najednou  během jednoho dne. Nového králíčka učíme na zeleninu postupně od malých kousků, což je např. kolečko mrkve. Každého králíčka zjara učíme na přijímání trávy pozvolna, kdy první den od pár kousků během celého týdne navyšujeme množství postupně, záleží tu samozřejmě i na velikosti králíčka. Nadmutého králíčka necháme jen o senu a vodě, podáme mix sušených bylinek. Nadmutí se může projevovat zpočátku průjmem a přechází k zácpě, králíček je smutný a odmítá potravu i vodu. Tady je pak těžké určit co králíčkovi vlastně je, stav by se měl upravit během 24 hodin a tady bohužel je i možnost úhynu. Králíček po 24 hodinách co se stav nezlepší by měl dostat do sebe nějaké tekutiny, aplikujeme stříkačkou s hadičkou. A čím se prodlužuje doba nepříjmu potravy, tím hůře pro střeva králíčka a je nutné toto radikálně řešit. Pomocí by mohl být pohyb, nutíme králíčka k pohybu a lehce mu masírujeme bříško.

Pšíkání je nejčastěji vyvolané nastydnutím, dbáme na rozmanitou stravu, vyšší příděl zeleniny, ovoce, podáváme teplý bylinkový čaj, do vody přidáme vitamínovo minerální preparát, zajistíme přísun kvalitního sena a bylinek. Držíme králíčka v teple a v suchu. Pozor na průvan. Při trvání delším jak týden navštívíme veterináře, bude nutné přeléčení antibiotiky. Z neléčeného dlouho trvajícího nachlazení (pšíkání), vzniká chronický kašel, kterého je těžké se nadobro zbavit.

Úpal a Úžeh vzniká přehřátím organismu hlavně v teplých letních měsících. Tady prevence znamená vyhnout se životu nebezečnému. riziku. Necestujeme v parných dnech, když už to musí být, cesta musí být podniknuta ráno nebo večer v prostorné dobře větratelné přepravce. Nikdy v parných dnech nenecháváme králíčka v zavřeném autě a to ani na jednu minutu !!! Vždy když králíčka  pouštíme ven, ujistíme se, že má možnost stínu a to i tehdy, může-li se zdát, že není takové teplo, počítáme s tím, že stín se během dvaceti minut může značně posunout.